Mapa rokle

Čas: 6:25 h

Výstup: 3:00 h
Sestup: 3:25 h

Obtížnost

Převýšení: 625 m

Strmost 3/5
Překážky 2/5
Délka 2/5

Pro rokling objevila Průzkumníklára.

Zdroje fotografií: [2] [3] Vyraž na výlet, [4] Vodopády ČR

Popis trasy

Trasa začíná u rozcestí Vápenná, od rozcestníku se vydáme po Latzelově stezce (zelená) a budeme po ní pokračovat cca 3 km podél koryta Stříbrného potoka.

Jakmile se od asfaltové cesty odpojí druhá lesní cesta, vstupte do koryta a pokračujte dál roklí. Cesta je ze začátku mírně obtížnější a do kopce, ale po asi 300 metrech krásnou zelenou přírodou dorazíte ke skvostu této rokle – k vodopádům.

Ztracený vodopád leží ve výšce zhruba 900 m. n. m. a má dva stejně vysoké stupně. Celková výška vodopádu je kolem 3,5 metru. Za vodopádem následuje řada kaskád a po několika metrech se připojuje přítok s další kaskádovou řadou a maličkým vodopádkem. Samotná Ztracený vodopád vznikl pádem balvanu do koryta potoka, balvan vytlačil tok vody a vytvořil tak vodopád.

Budeme-li pokračovat po Ztraceném potoce dál, narazíme ještě na minimálně tři kaskády a maličký vodopádek. Celou scenérii doplňuje nádherná příroda, tmavě zelené smrky a borovice dodávají místu kouzelný nádech.

Od pramene Ztraceného potoka se můžete vydat nazpět dvěma způsoby – buďto se vrátit až do cíle po zelené turistické trase, a po cestě zhlédnout komplex jeskyní Veliký dóm a Roušarova jeskyně. Jedná se o opuštěný lom s mnoha jeskyněmi, nejdelší z nich je Roušarova jeskyně, což je asi 300 m dlouhý komplex jeskyní. Jeskyně poskytují útočiště mnoha netopýrům, jako jsou například vrápenci malí, a taky ukrývá mnoho krásné krápníkové výzdoby, nekteré krápníky byly ale poničeny těžbou v lomu. Velký dóm, jak název napovídá, je jeskyně o rozměrech 24x14m.

Další variantou sestupu je prodloužit si trasu až na Lví horu, odkud jsou krásné výhledy na Javornicko, Rychlebky i Hrubý Jeseník. Svahy jsou posázeny světle zelenými bučinami a roste zde řada cenných rostlin. Ze Lví hory se vydejte po hřebenovce kolem Skály smrti. Jedná se o 15 m vysokou skalní stěnu, do níž je vytesán reliéf vzpínajícího se koně s rytířem na zádech a dívku padající ze skály. Reliéf předchází pověst – mlynářská dívka pronásledovaná zlým rytířem raději zvolila smrt skokem z vysoké skály, naštěstí se ale zachránila, zatímco rytíř spadl dolů i s koněm. Reliéf zde byl vytesán již v roce 1910 místními umělci.